Vše začínalo již v pátek když někteří naši hráči a fanoušci připravovali halu, někteří ještě seděli v letadle, někteří pak u Halfarů ladili formu :-)
V sobotu ráno mám u auta sraz s kaštánky Lhoťanovými, oba vypadají že moc nenaspali, jeden po maturitní oslavě a druhý ho jistil z dálky. První zápas hrajeme s Karlovicemi, již dopředu bylo jasné, že tento zápas hodně napoví o tom, jestli se podíváme do play off či nikoliv. Bohužel druhá varianta se ukázala jako pravdivá, ve velmi emotivním zápase plném zbytečných vyloučení prohrává jinak ne špatně hrající tým 1:4. Ve druhém zápase s Junior týmem který je napůl poskládán z ex-florbalistů a hokejistů a jeho druhou půlku tvoří kluci, kteří jsou mi zhruba po pas pak vyhráváme 5:1, když jsme zejména v druhé půli předvedli hru hodnou takového týmu jakým je JZD Drobjenas. Chtěl bych touto cestou sportovně vyzvednout výkon těch snad desetiletých kluků, kteří nám nakonec dali i jediný gól a bojovali až do konce a možná i zastínili své starší kolegy v týmu. Třetí a podle mě nejsympatičtější zápas ve skupině pak sehráváme s týmem Fencers Havířov, poměrně brzy a i trochu smolně prohráváme 0:3, zápas pak po strhujícím závěru končí 3:5, ale i přes to si z něj odnášíme dobrý sportovní dojem.Ve čtvrtém zápase potkáváme již nám známý tým kluků z Rýmařova pod názvem Baggers, pozdějšího vítěze skupiny porážíme 6:2, zejména proto, že se tento tým odhodlal odehrát celý turnaj ve třech hráčích v poli.
Výsledky ostatních zápasů ve skupině a trocha nesportovního chování nás posílá do play down, kde narážíme při neúčasti Teepečků v nedělní části turnaje na tým Budiž a S.K. Opava Junior. S oběma týmy hrajeme dvakrát, zatímco oba zápasy se sympatickým týmem Budiž vcelku v pohodě vyhráváme, v případě Opavské Juniorky si komplikujeme hned v prvním zápase cestu za vítězstvím v play down, když prohráváme 2:5, druhý zápas však patří mezi ty zápasy, které ukazují krásu florbalu a sportu vůbec. Zápas je provázen spoustou slovních i drobných tělesných střetů, jež jsou typické pro souboje s mladšími soupeři. Nedisciplinovaní junioři brzy vedou, avšak Drobjenas neskládají zbraně a 25 vteřin před koncem zápasu za stavu 2:3 v jejich neprospěch se jim nabízí možnost přesilové hry, kterou ještě posilují hrou bez brankáře. Adrenalinový závěr stupňovaným tlakem končí míčkem v síti soupeře z Opavy dvě vteřiny před koncem utkání a tak se oba týmy rozchází nerozhodně 3:3. Turnaj který nakonec ovládli starší kluci z Opavy pod názvem Jeliboo Quittka se určitě organizačně podařil, novinkou byla zejména funkce speakerů a reprodukované hudby v přestávkách mezi zápasy.V závěru tohoto výčtu bych nechtěl zapomenout poděkovat fanouškům za jejich neutuchající přízeň. Díky!
by Jenik
Jak jsme hráli na Orca Spring Cupu
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat